Marie Hübnerová, rozená Rufferová, byla významná česká herečka a učitelka. Pocházela ze Slatiny nad Zdobnicí. Po otcově smrti byla vychovávána v německém klášteře, odkud v patnácti letech, po vzoru své sestry, sboristky Prozatímního divadla v Praze, odešla k divadlu. Od roku 1882 hrála u Košnerovy divadelní společnosti, poté u společnosti F. Ludvíka a v roce 1891 pak ve Státním divadle v Brně. Koncem sezóny ale odešla s tehdejším divadelním ředitelem a novinářem Václavem Hübnerem do jeho nově založené divadelní společnosti. O rok později se pak za něj provdala a místo pseudonymu Slatinská začala používat příjmení Hübnerová. V roce 1896 byla po rozpadu manželovy společnosti angažována v pražském Národním divadle a zůstala v něm až do své smrti. Na prknech Národního divadla se ale prosazovala postupně. Byla výraznou osobností psychologického realismu a její herecká technika a scénický přednes byly dokonale vypracované. Zejména pak v pozdějším věku se jí, jako takřka jediné představitelce výrazných ženských komiků, dostalo přízviska „Mošna v sukních“.  Svůj skvělý přednes uplatnila i jako scénická a také rozhlasová vypravěčka pohádek pro děti. Její hlas se zachoval také na několika nahrávkách slavných monologů. Její jedinou filmovou rolí byla Fanka V Čapkově Loupežníkovi z roku 1931. Marie Hübnerová byla i vynikající učitelkou a její hereckou školou prošla plejáda budoucích hvězd českého hereckého nebe. Jako první herečka vůbec obdržela v letech 1923 a 1930 Státní cenu za herectví a v Bělehradě v roce 1931 řád sv. Sávy.